O předurčenosti aneb existují superschopnosti?

City a sex » O předurčenosti aneb existují superschopnosti?
3.7.2020, Aurora Coriolis

Taky se občas ptáte – kde je ten klíč k mému životu...? Vidíte, já si tuhle otázku kladu poslední léta dost často. A teprve včera mi došla ta zásadní věc. Já sama jsem doslova ten klíč. Ne nadarmo je jeden takový, více než sto let starý, mým talismanem a spojením s předky.

Co to ale vlastně znamená „být klíčem“? Pojďme na to trochu oklikou. Když se podívám na své okolí, u některých lidí lze vlastně docela snadno určit to, co je jejich (ano, je to tak - ) klíčová vlastnost, kterou působí na své okolí. To jest jakou „magií“ ten daný jedinec oplývá, co dává lidem kolem sebe, co je smyslem jeho života pro ostatní (a hypoteticky tedy může být i pro něj samotného).
Příkladem budiž třeba K. U té je to velmi snadné, už kdysi dávno jsem jí napsala, že je mým průvodcem. Je poutníkem, poustevníkem v tarotové terminologii. Ostatní lidé, včetně mě, k ní velmi často chodí pro radu. I když třeba nechce nebo se tak necítí, působí jako sebevědomý a moudrý člověk. Ráda si žije stranou hlučícího davu, ale stejně si k ní bloudící vždycky najdou cestu. I proto existují vlastně tak trochu dva tábory ve vztahu k ní – ti, kteří se cítí ohrožení nebo je irituje schopnost K. vidět do hloubky a její přirozená autorita, a ti, kteří právě tohle potřebují. Chtějí na chvíli spočinout, chtějí vůdce, chtějí někoho, kdo se podívá, uvidí a nabídne jim možnosti, jak pokračovat dál. Pro nás je pak vztah s K. nebo s někým obdobně obdařeným opravdovým požehnáním.
Stejně jednoduché je určit tuhle podstatnou část u S. Jiskra, vášeň, posedlost, zamilovanost (tedy Zamilovaní, budeme-li se držet tarotu). S. je katalyzátorem dějů, dává odvahu a sílu následovat své sny. K tomu se samozřejmě hodí to, že dokáže vyvolat u jiných silnou fascinaci. Opět pochopitelně ve dvou podobách – v té pozitivní, tedy inspiraci a nadšení, i v negativní, kdy probouzí závist a odmítání. Její zápal, schopnost analyzovat a dívat se na věci z pohledu racionality i emocí je k nezaplacení.

No a kde jsem já? To je právě to. Ve skvělé knížce Dvanáct archetypů v psychologické astrologii od Clause Riemanna (která mi záhadně zmizela, takže kde jsi i ty, kniho?) je nádherné přirovnání pro znamení Ryb. Většina lidí je jako kámen – když je hodíte do vody, zůstanou celí, voda (tedy okolní prostředí) je třeba časem ohladí do podoby oblázku, ale jejich podstata je stále stejná. Zato ti, co jsou mého druhu, jsou jako kus látky, vše, co je obklopuje jimi prochází. Až se může stát, že ztratí pojem o tom, co je vlastně „já“. Má to tedy své nevýhody – neustálý pocit ztracenosti v tom, co cítím a co jsem. Jsou to mé emoce nebo emoce cizích lidí co teď prožívám? Jsou to mé touhy nebo touhy mého nejlepšího přítele? A tak dále a tak podobně.
I proto se v různých etapách života vnitřně uzavírám před hlubokým prožíváním, snažím se najít balanc, tu správnou míru, a ne, že by se mi to úplně dařilo. Nějak jsem ale v posledních letech pozapomněla, v čem je tahle věc skvělá. Možnost dívat se na svět cizíma očima. Schopnost empatie. Možnost mít rád. Příležitost stát se klíčem pro srdce jiných.
Zní to zvláštně a sama tomu procesu úplně nerozumím. Při těch rozhovorech a setkáních je to právě jako kdyby osobnost druhého proplula tou mojí, a mě automaticky naskočila určitá slova, věci, které je třeba říci, které odemykají něco uvnitř druhé strany. Když jsem o tom hovořila s S. nazvala to krásně – že jsem takový pojmenovávač. Věcí, stavů, dějů... Tohle skvělé označení se mi moc líbí. Z toho je vidět, že celé to pak funguje oboustranně, a já se toho taky dozvídám spoustu.

Konečně mi dochází, že tenhle dar nechci zahodit ani schovávat, nechci se jím trápit, ani se za něj stydět. Každý totiž má nějakou svou, řekněme superschopnost, která dokáže s ostatními divy. Ať už uklidňovat, vést, rozněcovat, podporovat, těšit… Jaká je ta vaše, co myslíte?

 

Komentáře

Antispamová ochrana: Je-li dnes středa, co bude zítra?
J - 16.7.2020 17:35
Prokletí neexistuju, je to jen mýtus a blbost. Super je schopnost, přijmout všechny okolnosti které život přináší. :)
Q. - 8.7.2020 17:22
Velmi trefné, velmi hluboké. Možná že Superschopnost mám, ale je i prokletím. Brát věci pozitivně, hledat to dobré i kdyby to bylo téměř marné. A trochu nebrat věci příliš vážně. Díky za podnět k přemýšlení.
AC - 4.7.2020 19:06
Děkuju vám moc za zpětnou vazbu! <3
J - 4.7.2020 12:46
Excelemtní, mít klobouk, tak ho smeknu. Vlastně jeden mám. Těším se na další počtení :)
L - 4.7.2020 08:54
je skvělý si uvědomit že i to co nás na sobě muže trápit a dělat nám starosti protože nevíme co s tím, být přesně taková superschopnost. Přiznat si jaký člověk upřímě je, bez nahnaného ega nebo zpraskéno sebevědomí, prostě .. tohle je tak. Označení Pojmenovávač mi přijde naprosto skvělé pro tebe :) Pozdravy z O stravy
Nepřihlášený