Plyšová podivnost v prostorách Háty, obecně prospěšné společnosti

Výtvarné & literární » Plyšová podivnost v prostorách Háty, obecně prospěšné společnosti
22.1.2019

V Ledči nad Sázavou se nachází úžasné místo, kde si lidé pomáhají navzájem. Zavítala jsem tam spolu s Klárou Sedlo a její výstavou Plyšová podivnost.

Obecně prospěšná společnost Háta se věnuje mnoha činnostem, ať už jako jejich iniciátor a provozovatel či jako spolupracovník. Vše má za cíl pomáhat sociálně potřebným, a to zejména těm handicapovaným. Téměř celou budovou, kde Háta sídlí, nás provedla úžasná, nesmírně energická a srdečná ředitelka Mgr. Iveta Vrbová. Na vlastní oči jsme tak viděly například prádelnu, kde pracují lidé s fyzickým či mentálním omezením, a která pere jak pro velké společnosti, tak pro jednotlivé obyvatele Ledče nad Sázavou. Dále potravinovou banku a bazar s oblečením, dílny, kde se klienti učí jemné motorice či kompletují zakázky, které Háta získala (například krabičky do škol pro prvňáčky apod.). Najdete tu však toho ještě mnohem více...

Právě v Klubu BARBORKA fé, který vznikl jako cvičné pracoviště pro klienty místního Centra denních služeb, otevírala svou nejnovější výstavu Klára Sedlo. V rámci příprav na ni vznikl i rozhovor, který si můžete přečíst níže. Na fotografii je Klára při zahájení a kočka Tygr.
 

Proč spojuješ na této výstavě starší obrazy z cyklu Absurdno a novější ze série O povrchnosti?

Proto se to vlastně jmenuje Plyšová podivnost… Došlo mi, že i v těch obrazech, kde mám plyšáky, jde o nějaké zvláštní situace, o „divnovztahy“ – pořád je tam prvek absurdna, na které jsem se zaměřovala dřív. V nových obrazech mířím už trochu někam jinam, je tam práce s kýčem, se symbolickým vyjádřením povrchnosti. Tematicky na sebe cykly vlastně nenavazují, ale i když mluvím o povrchnosti, tak vlastně pořád vytvářím absurdní, nečekané situace nebo kompozice. Absurdno je pořád ve mně, je to můj první ucelený cyklus, takže se bude do mých obrazů promítat pořád.

Vnímáš vývoj či posun ve své tvorbě?

Já si spíš myslím, že mám v sobě nějakou podstatu a hledám pořád lepší a lepší způsob, jak jí ztvárnit. Občas jsem odběhla k nějakým experimentům bokem, které jsem pak vyhodnotila jako ne úplně dobré; jako když jsem udělala několik obrazů s trochu abstraktnějším námětem, abych zjistila, že v tomhle se necítím. Pořád se točím ve svém já a hledám způsob, jak ho co nejlépe vyjádřit. Zároveň je to samozřejmě propojené s tím, že to moje já se v každé fázi života zaobírá jiným problémem. Naposledy to byla povrchnost, a teď se začínám víc zabývat tématem hledání sebe sama, vystavení se vlastní vnitřní samotě nebo úzkostem.

Co tě v dnešní době odlišuje od většiny ostatních výtvarníků?

Například to, že míchám všechny tóny, které vidíte na plátně, ze tří základních barev (modré, žluté, červené) a bílé. Taky vždy, když to jde, maluji podle živých modelů a modelek. I hračky si nakoupím, postavím si je před sebe, nasvítím... Pak asi i to, že jsem synestetik – tedy, že vidím barevně písmena, čísla, i některé zvuky a pocity. A v neposlední řadě ta realistická malba – tedy, rozhodně nejsem jediná, kdo takhle tvoří – je nás hodně, ale v současném trendu to rozhodně není vůdčí směr.

 

Klára Sedlo (*1993) je studentkou pražské AVU. Ve svých obrazech pracuje se symboly a příběhy. Zaměřuje se především na iluzivní a realistické zobrazení předmětů a figur, které se však nachází v nečekaných situacích či vztazích mezi sebou. Asi nejtypičtější jsou pro její obrazy náměty plyšových zvířátek, kýčovitých zbytečností anebo bonbónů – těmi se strefuje do současného trendu přehnaného nakupování, ale i způsobu našeho myšlení a naší touhy po kráse.

 

Komentáře

Antispamová ochrana: Je-li dnes středa, co bude zítra?
Nepřihlášený